Koncerty

21. června 2024

Koncert s Tanečním souborem Hradišťan

00:00 - 00:00 Nové Město na Moravě

Klíč od domova
Hudebně-taneční projekt věnovaný Roku české hudby
_____________________________________________________________
 
Autoři pořadu: Ladislava Košíková a Tomáš Krejčí
Hudební aranžmá: Tomáš Krejčí
Režie a choreografie: Ladislava Košíková
Dirigent: Gabriela Tardonová
Účinkující: Mladí brněnští symfonikové – orchestr ZUŠ města Brna
                   Taneční soubor Hradišťan
                   Sólisté: Aneta Podracká Bendová, Jana Vondrů, Alžběta Symerská, Tomáš Krejčí

 

V pořadu zazní tyto skladby:
Bedřich Smetana: Vltava
Antonín Dvořák: Slovanský tanec č. 1a č. 8
Vítězslav Novák: Slovácká suita (U muziky, Zamilovaní, V kostele, V noci)
Leoš Janáček: Lašské tance (Dymák, Čeladenský), Říkadla – výběr, Lásko, milá lásko…
Bohuslav Martinů: Kravarky (část z Kytice); Písně: Pozvání, Hlásný; Otvírání studánek:I studánky chtějí býti čisté; V tý májový době; Zlý moci zaháním; Potkal jsem jeseň…klíč od domova
Modlitba ponocného - lidová píseň

 


Slovo autorů

Spojení Tanečního souboru Hradišťan a orchestru Mladých brněnských symfoniků nám otevřelo řadu možností a inspirací. Posluchač dnes dostává příležitost zažít vedle sebe dvě různé, ale přesto navzájem nesmírně blízké podoby českého hudebního a tanečního světa, spojení hudby klasické a lidové, živé návraty k tradicím.
Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Vítězslav Novák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů patří mezi ty velikány české a moravské hudby, kteří ve své tvorbě vědomě čerpali z pramenů vycházejících z lidového umění.
Někde v hloubi jejich uměleckého jazyka cítíme melodie, harmonie a rytmy, jež v nás rezonují a vystupují v podobě archetypálních obrazů životních situací, které člověk vložil do svých písní, tanců, rituálů, zaříkání, modliteb – očišťujeme se v průzračné vodě studánky Rubínky, prožíváme vášnivě vyzpívanou milostnou touhu kravárek, ocitáme se v proudu muziky uprostřed hry horňáckých hudců a pulzující vášně tanečních cifer, poklekáme při posvátném zvuku varhan v javornickém kostele, strhuje nás drásající, bouřící síla přírodních živlů lašských hor upomínající na nejednu stinnou stránku ukrytou v hloubi lidské duše, splýváme s magickou atmosférou noci a v milostném čarování voláme po lásce…
Lidové motivy Čech, Moravy a Slezska se slévají do jednoho proudu hudebnosti našeho národa.Různé podoby mohutného hudebního živlu vytryskly z potřeb člověka vyjádřit se, otevírat své nitro. Je v nich radost i bolest, touha, vášeň, zklamání, nenávist, víra, naděje i láska, ale i velká pokora před silami přírody, před vším, co nás přesahuje. Je v nich energie, která vyvěrá z našich kořenů a my jsme s nimi skrze naši národní hudbu i lidové umění propojeni. Jsou to dávná poselství těch, co tu žili před námi. “…co na tom, že jejich dny jsou nenávratně pryč, z ruky do ruky si podáváme těžký klíč. Klíč od domova.” (Bohuslav Martinů – Otvírání studánek)

 

O skladatelích

Lidová hudba se promítala do vážné hudby odjakživa, ale právě během 19. století nabyla na důležitosti ve formování národního charakteru českých zemí. Základem lidové kultury byl venkovský lid a láska k prostým fenoménům přírody. Autoři čerpali z historie, legend a idejí své vlasti. Bedřich Smetana i Antonín Dvořák byli skladatelé, kteří nebyli ovlivněni regionální oblastí ani se nezabývali jednotlivými segmenty lidové kultury. Lidovou hudby používali jako výchozí materiál pro tvůrčí skladby. Smetana se zaměřoval na rytmus a volnější využití nápěvů i tanečních rytmů jako byla polka nebo furiant. Dvořák byl mistr instrumentace a jeho zvukovost vycházela z jádra českého lidového muzikantství. Právě furiant byl též u něj oblíbený pro jeho polyrytmičnost a akcentaci. Představitelé neofolklorismu pracovali již konkrétně s úpravami lidových písní. Snažili se o dokonalé napodobení folklorního, melodického, rytmického a harmonického myšlení. Leoš Janáček si detailně zapisoval instrumentální party reálných situací včetně tempa i rytmů a k nim vpisoval jednotlivé kroky odpovídajících tanců. Podobně postupoval i Vítězslav Novák, který své záznamy podroboval důkladné analýze. Oproti tomu Bohuslav Martinů prožil podstatnou část života mimo domov a jeho snahy o návrat se nikdy nenaplnily. Ve svých skladbách však často vzpomínal na svou rodnou vlast skrze inspirací lidových písní.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace